Kajícná

Byla jsem hloupá, tolik se omlouvám,

mladá a naivní a teď si zoufám.

Lituju toho, co jsem řekla.

Měla jsem strach a sama sebe se lekla.

Vím, že je pozdě brát všechno zpátky,

ale mě nejde o to, vyvolat zmatky.

Chci se jen omluvit, říct, jak mě to mrzí

a pak si můžeme být zase cizí.

Možná jsem zbabělá a nejspíš i sobec.

Dobře vím, že to já předčasně zvolala „Konec!“

Vím dobře, co jsem ti provedla. Zlehčovat nehodlám.

Přála bych si, abys mi odpustil, i když v to nedoufám.