Fantasmagorie

Večerníček se nám zbláznil,

vyhodil skripta do vzduchu.

Tak ho odvezli do Bohnic.

Teď jim tam dělá ejchuchů!

Mě na krku zůstaly zmatky,

že on je nezbeda to je fuk.

Takhle pomotat všechny pohádky

by nesvedl ani Čáryfuk.

Tak za krbem nám soptí drak,

štěstí, že nejsem princeznou.

Na svatbu s ní si bere frak.

Snad rytíři ho nezřežou.

V začarovaném lese,

Sněhurka potkala vlka,

co se na popelku třese,

neb z babiček už puká.

Pro hopsinkovou šťávu

princ Jiří přispěchal,

že za obrovu hlavu,

živou vodu usmlouval.

Král Karel s Buškem od Dejvic

se domluvili s Barkou,

že to prase u učitelovic,

je na měsíc s Daliborkou.

Lem roucha v blátě, máčel si Přemysl.

A Libuše pak v noci fluše trávu.

Nikomu z dvořanů nepřišlo na mysl,

že na poli zapomněli tažnou krávu.

Na saně sedla si sedmihlavá saň

a hloupý Honza volal na ni

ať rychle nechá sáňkování,

že za ně rádci zvedli daň.

Na půdě oříšky a Pizizubka si je louská

zatímco Popelka sebou mrská,

na plese před Bílou paní,

co zapomněla strašit na klekání.

Jelen větrník vyhnal Jeskyňky

a Smolíček mu nadává,

jakýpak to jsou móresy,

a ať mu prý vleze na záda.

A není nikdo, kdo by spravil

tuhletu spoušť a pohromu,

ač děd vševěd vlasy platil,

jda pěšky a dům o domu.