Vysvobození

Já jenom ztratila vědomí

a tys mi zmizel v mlze.

Stále dokola si přeji, aby se to nestalo.

Chtěla bych tě mít zpátky.

Abys mě držel v náručí, tak jako kdysi.

Vím, že je to nemožné.

Tenkrát jsi řekl, že mě opouštíš,

jakobych byla smítko prachu.

Jen jsem s ním tančila, rozumíš?

Proč měl jsi v očích tolik strachu.

A viny. Teď vím, že tys byl viníkem, ne já.

Ale stejně tě chci. Zapomnění se nekoná.

Léta hryzalo mě svědomí

za to, co tys provedl tak drze.

Už vím, že zabránit se tomu nedalo.

Vždyť miloval jsi ji už od základky.

A tak tu stojím na kraji římsy...

Vysvobození bezbožné.