Dívka v závěji

Život je nesnází, 

která ti neschází, 

když smrt vezme ji, 

schovaná v závěji. 

Když den se setmí, 

odcházíš do tmy, 

co snoubí se s nocí. 

Nechceš už moci. 

Do závěje sněhu. 

Vezme všechnu něhu, 

co láska ti dala. 

To jsi si přála. 

Zima se vkrádá 

do duše tvé. 

Sníh ukrývá, 

rty zmodralé 

Hřbitovem prokletým, 

je ti tato stráň. 

Pod krovem stinným, 

tvá povadlá skráň. 

Život je nesnází, 

která ti neschází, 

když smrt vezme ji, 

schovaná v závěji.