LVI. Prší

Pavoučí dotyky ve vlasech šeptají o širém světě,
voní saharskými písky, brazilským pralesem a fialkami.
Lehký dotek, lehčí než mírný vánek mezi větvemi,
mám vlhké tváře, ale nepláču.
U nohou se mi stružky kapek pomalu slévají v jezírko.
Stojím před domem a pozoruji, jak prší.
Zase prší, krásně prší, tiše prší. Je jaro.