Zrcadlo

Stejný a přece jiný.
Nadosah tisíce mil daleko.
Skrývá pocit strachu i viny.
Štěstí z něj září jen na oko.

Pravdivý a přitom plný lží,
tak jako noviny z uplynulého dne.
Mizerný pocit v žaludku ležící,
na jeho povrch nepronikne.

Zametá stopy po chybách
a vyzdvihuje cti hodné nicotnosti.
Pomáhá trémě při schůzkách
a po nich je zas jenom k zlosti.

Každému ukáže co spatřit má
i kdyby sebevíc nechtěl.
Bílá v něm nikdy nebude černá,
takové je prokletí zrcadel.