Krvavě rudý přísvit nového dne,
přízemní mrazík po růžích se pne.
U zobáčků zamrzá sýkorek zpěv.
Vítr fouká pod křídla dračí
a vzduchem nese písně ptačí,
když na strniště slunce hledí.
Měsíc k nebi svou hlavu zvedá,
bez boje se mlhou pokrýt nedá.
Jeho stříbrný něžný svit
dnes večer málokdo chce uhasit.
Žádné komentáře:
Okomentovat