Ukolébavka

Dechberoucí ticho

a vánek chladící.

Jen pouliční světlo,

trilkující slavíci.

Náplast na bolest hlavy

a všechny starosti.

Oknem dotknem se zimy,

hluky jsou v tichosti.

Tváře mít svěží a čisté,

zavřená, spící víčka.

Ráno je temně mladistvé,

hluboký nádech od srdíčka.

V poklidu snít bez vyrušení,

jako když spadneš do závěje.

Nic těžkého v tom není,

když noc zas ke dnu spěje.

Do peřin jít ve správnou chvíli,

kdy ptáci venku začnou hrát.

Stát u okna a slyšet jak jsou čilí.

Já sama tam bývám častokrát.