V Putyce

Přehlušit hluk tisíců slov,

vykřičet příběhy potulných sov.

U sklenky piva bez pěny,

nadávat na muže, na ženy.

Básnířka v rohu se usmívá,

poslouchá tiše hluk nevnímá.

V anglickém přítmí z kouře cigár

v skleničce whiskey a z krbu žár.

Veselé úsměvy, z historek přadénka

vypráví smutně medicínská studentka.

A herec v čele ladí své housle,

prý přežívá jak klíště zakouslé.

Poslední sesbíraná moudra dát všanc,

politická debata na nic a o ničem,

co s postupem sklenic ztrácí glanc.

Krásné jsou zážitky z okamžiků nad punčem.