Spásná

Znám kraje tajuplné,

kde ze stříbra se zlato stává.

Mít oči dokořán otevřené,

vidět patos zasněženého rána.

Stříbrné chumáče mlhy se údolím plazí,

polibky modrého azuru odkudsi shora.

Vedle nich vzkvétají i jejich drazí

na větve paprsky slunce sníh zavolá.

Oranžovožluté odpoledne jak v ráji.

Stříbrná záře na světa krajích.

Sýkorky si ve zdech lesních hrají,

stíny zlatého šera ve větvích.

Najdeš je zajisté, jen stačí chtít,

pohlédnout vzhůru a najít cit.

Líbat je s láskou jež netouží ublížit.

Vystihnout moment velkolepé krásy.

Kéž by tak mohl člověk dojít spásy.