Nedočkavá

Stočená do klubíčka usínám na okraji

a na mé tváři si na třpyt hvězdy hrají.

V tom klidném čase beze smutku,

sním o zemích bez slz, bez zármutku,

o nocích, kdy nejsem sama,

kdy mám tvou kůži pod rukama

a na rtech sladkou píseň k tvé duši,

s úsměvem v očích, co prý mi sluší.

Odpočítávám minuty a trnu hrůzou,

marně se snažím shledat s múzou.

Myšlenky mi kalí stíny vzpomínek

v srdci mi zkomírá poslední plamínek.

Už jenom krůček a bude po bolesti,

pár posledních vteřin bez dokonalého štěstí.