Původní
verze ztracena 2011
svobodný létá
střemhlavě,
podléhá jen své
vlastní touze,
ve slunci leskne se
krvavě.
Čepele tmavých
křídel ostré jak nože,
krájí vzduch na
sametové stuhy.
Po tmavých perutích
vítr jemně klouže,
tančí v oblacích,
opisuje kruhy.
Vysoko blýskly se
žluté spáry,
jediné pírko se k
zemi snáší.
Ze dne zbyly jen
rudé cáry,
havran noc z výšky
tiše stráží.
Žádné komentáře:
Okomentovat