Zdálo
se
mi
o
vánocích
o
tichu
a
sněhové
vločce
o
ránu
bílém
jako
holubice
hromadě
papíru
po
dárečcích.
Nad
hlavou
mi
zůstaly
tiché
žárovky,
v
nose
šimrala
mne
vůně
borovice
a
jazyk
pálil
stovkami
chutí.
Na
stole zajíčci, všichni dutí,
čokolády
plná červená krabice.
Po
celém domě voněly bábovky.
Z
té
nádhery
oči
přecházely.
Pohádky
se sami povídaly.
A
když pak zazvonil zvonek,
koledníků
byl plný dvorek.
Žádné komentáře:
Okomentovat