pondělí 12. března 2012

Sirénin Sonet

Jsem padající hvězdou,
Tvým jediným přáním.
Měkkým pohlazením na Tvé skráni.
Zapomenutou hybnou silou.

Rozbouřeným mořem plným emocí
a laskyplným dotekem na nahých zádech.
Život ztracený za jediný nádech.
Bumerang, který se nevrací.

Když odejdu sama, zapomeneš,
když opustíš, marně tápeš ve snu.
Jsem kvítek, co nikdy nenajdeš,
Tvá touha táhne ke dnu.

První příslib skutečných citů
pak tvář mít skrytou v úkrytu.

Žádné komentáře:

Okomentovat