úterý 6. prosince 2011

Ztracená



Doufala jsem v klid a bezpečí,
teď vím, že toho nikdy nedosáhnu.
Jsi středobodem okolo jenž se točím
a nemohu jinak, než ztratit hlavu.

Jsem v tom sama a nemám kudy utéci.
Po příkladu předků smutním v tmavé noci.
Ochozy prázdných hudebních sálů,
jsi jediný koho vskutku vidím.

To, že jsem sama už ani nevnímám.
Jsem s tebou a to mi stačí
- Miluji a nechám odcházet -
to úsloví stále zaznívá.

Co sežehne kejhající potrefenou husu?
Kdo to ví? Heroický výkon syna bohů.
Prosím! Spatříš mě alespoň koutkem oka.
Jsem tady! Jsem s tebou! Jedinkrát do roka.

Nadlidskou sílu mě stojí nebýt tvou.
Hřejivých dotyků páry proud.
Chci být břemenem na tvých ramenou.
Vykřičená touha nesdělitelných slov.

Poslední záblesky ozvěn nočních rejů.
Jediný vánoční dárek, který si přeju.
Už nikdy neusnout bez tvé blízkosti.
Ztratit se v zákrutech vlastní pošetilosti.

Žádné komentáře:

Okomentovat