Třináctá

Jsi třináctá v řadě, jak poslední střípek hádanky.
Ochočená divoká kočka, škrábeš a koušeš.
Jednu po druhé obracím stránky,
ty co jsi mi dala.
Ač na růžích ustláno, neusneš.
Proto jsi se bála?

Maličká slůvka v malých činech,
co velké stopy zanechají.
Pyšná princezno malichernosti,
komu tě zaprodají?

Měkoučké nitě barvy mědi,
co voní jako pomeranče.
Sama v království šedi,
ustavičný světa sobče.

Pomalý konec rychlých startů.
Je příliš pozdě brzdit pád.
Soukromá lázeň chladné vody,
slunce putující na západ.
Zápas zla s dobrem a špatné svědomí.
Horkotěžké boje v útrobách podzemí.

Šprťouchlata tropíš si z každé teze.
Jen ty smíš být vždycky za vítěze.
Smrtí nic nekončí, ale začíná.
Blahoslavená každá třináctá vteřina...