Plesová

Bolestně rozplynulá v záplavě barev.
Kokardy svítí do dálky.
Nitě dívčích vlasů spletené v křehké spirálky.
Já zalykám se nevysloveným žalem.

Široký úsměv co vyzdvihne mě do nebes
a o to hlubší strašidelný pád.
Když tajné řeči příjdou na přetřes,
vždycky je o co se bát.

Otočené stíny a světla přítmí v koutě.
Jsi andělem netušícím, že upletli sítě.
Vzlykot se ztrácí ve svitu měsíce
a řev odráží se o modré dlaždice

Zlatavá vůně bílých kapek vína.
Jsi sama a přece se krásně bavíš.
Na lesklý svět pohlížíš slznýma očima
ani sobě nepřiznáš, že v skrytu srdce trpíš.

Slibně vyprázdněný je příruční bar.
Ohromené krajky lesklých šatů
a nikde nevidíš svůj pár.
Jsi ženou vždy vázající cizí kravatu.