Ďábelská

Zatracené duše stínu v bolestných mukách,
steny úzkosti, silné křeče,
žádná tu před nimi neuteče.
Jsme v podsvětí – země utrobách.

Podmanivá vůně čerstvé krve,
víno tekoucí proudem vody.
Jsi zde šťastný, ač nebyl jsi prve.
Teď opovrhuješ nebeskými schody.

Vzpomenuté krásy ráje,
kde nikdo nedojde svého klidu.
Prokleté ovoce, tam v zahradách zraje
a nikdy není po úklidu.

Je dobře v síni plamenné,
kde u ohňů si hřejem ruce.
Na lůžku z kůží a kamenne,
jsou věčně šťastná lidská srdce.