Anděl Tajemství

Jedinné horce hořké tajemství,

pálí mě zevnitř. Jsem na uhel.

Vypálí díru, sežehne duši.

Mé tiché nitro křičí bolestí.

Upadám do hlubin, tonu v bažinách.

Tíží mě vinou a nespravedlností.

Hoří na mysli, kroutí jazykem.

Jsem lhářem pravdy, nezradím.

Přemýšlím. Jsem jako ve snách.

Bytost lapená v mezisvětě.

Vráska na tváři nemizí, nepřibývá,

ztrápené srdce ji vždy mívá.

Nechci jej držet a přece musím,

drtí mé svědomí do morku kostí.

Jsem Andělem tajícím skutečnosti.