čtvrtek 10. listopadu 2011

Anděl Rozkoší


Bezbřehá touha neurčitého štěstí.
Srdce bijící o život.
Zvlhlé oči a rudé tváře,
vyschlí krk. Hořím jak troud.

Tvé dotyky pálí jen ze slov.
Mám pocit, že po mě zbyde popel
a žhavý prach. Roznesená křídly sov.
Tak pojď. Dost už jsi vytrpěl.

Paměť, co nikdy nevymizí
a letmý dotek horkých rtů.
Spletené moje prsty a ty cizí.
Vymodlené skutečnosti dávných snů.

Chladivá deka s tisícem vůní.
Slunce, jež šimrá na skráni.
Hřející obětí nasladlé kůže.
Na nočním stolku pírko a růže.

Žádné komentáře:

Okomentovat