pátek 7. října 2011
Nesmrtelná
Klaustrofobicky uzavřená do čtyř stěn.
Potoky toků, slzy pěn.
Sečtené chyby, dobrých proroků.
Zlo je všude mezi námi.
Není kam spěchat.
Jsme lapeni v pasti.
V nekonečném vesmíru,
který končí hranicí vědomí.
Upadám do bezvědomí,
tonu bez vzduchu.
Jsem pirát, co sebrali mu vítr z plachet.
Obchodník minutu před krachem.
Jen krev a prach,
zbude po nás.
Pojídání skutečnosti,
obři ztraceni v Tartaru.
Svržena za nimi,
do ticha mezimezí.
Plout po věčných vodách Styx,
jako Charónův pomocník,
pádlovat skrz zmučené duše,
a věčně s nimi skučet hluše.
Úpím – neumírám.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat