a
tóny smíchu v ulicích.
Světla
lamp, mezi nimi jsi veden.
Katakomby
ticha, kde zpívají jen slavíci.
Zmrzlé
prsty v hřejícím obětí.
Vrčení
mezi patry bytů.
Tma
ukrývá veškerá pojetí.
Něžnost
bez sebemenších citů.
Odkvetlé
šeříky s vůní co drásá
a
tiché kroky v podkroví domů.
Jdeš
světem a není proč jásat.
Jsi
oblakem věčnosti, nesmrtelný k tomu.
A
ze tmy sálající pařáty
potažené
jsou čerstvou krví.
Nehodný
člověk, co ti jde v ústrety.
Stejně
jej miluješ ač srdce nic nepoví.
Jsi
ošklivým duchem v těle krásy,
patrnou
touhou bez vyššího cíle.
Tváříš
se až moc ledabyle.
Nechceš
zahynout, klopíš řasy.
Posmrtná
maska, bílé listí,
zavřené
oči a spletené ruce.
Jsi
světa živých tichou kořistí.
Opilec
láskou zmatený prudce.
Žádné komentáře:
Okomentovat