Zamilovaná

Hodiny tikají a obraz se míhá.

Ze srdce přetěžká mizí tíha.
A smutné oči zase září.
Krev stoupá do bílých tváří.

A bolest z hrudi vyprchává.
Zdá se mi - voní tu káva.
Tmou plyne ptačí volání,
vzápětí slunce pryč ji vyhání.

V uších mi zní ty nejkrásnější tóny,
zapomenuté písně a kostelní zvony.
Dlouho bdím, mám srdce raněné.
Jen jeden polibek - vše bylo ztracené.

Konec tu byl, ale teď nepřichází.
Dva milenci ukryti v mlází.
Splynout v jedno - ta touha hladová.
Přivřené oči, hebké tváře a ústa medová.