pondělí 8. srpna 2011

Její



Zahalená v tichu
a víc už nepatřit
do světa lidí.
Jen hýčkat sama sebe.
Svůj smutek utajit,
a být si cizí.

Úsměvy rozdávat
místo odpovědí,
Zapomenout na slova
Žít pro okamžik.
Klidně a věčně,
svým vlastním tempem.

Miska pocitů,
bez emocí.
Vášnivě prahnout
po tmavých očích.
Nemoci je vymazat,
zbavit se jich navždy.

To zakázané ovoce,
co zabíjí klid.
Je její to nespravím.
Dveře jsou zavřené.
Zabouchlá západka.

Zamkni
a zapomeň kde je klíč.
Kéž by to bylo lehké!
Cloumej si klikou.
Už nikdy neotevřeš.

Zahalená v tichu
a víc ho nespatřit
hříšnýma očima.
Jen hýčkat sama sebe.
Svůj smutek utajit,
a být mu cizí...

Žádné komentáře:

Okomentovat