pondělí 29. srpna 2011

Samotná



Postávám v koutku
a skrývám své tělo.
Zahalená do kapky rosy.

Jsme nazí a jsme bosí,
když přijdeme na světlo světa.

Tiše, jako myška, se krčím
a pátrám po odpuštění.

Semletá kolem.
Nespatřím nic.

Kousky těla, plameny svíc
pálí jak žihadla vosy.
Drtí mě kamenem z nejtěžších.

Nemám kam utéct, kam uniknout.
Chci pryč, chci přežít
a být svou vlastní.

Nebýt Ti cizí.
Vidět jiskru v očích,
jak záblesk z nebe.

Chci zažít živé hromobití.
Třást se strachy
a přitom být v bezpečí.

Spoutaná ve tvém objetí.
Zůstat tam přes půl staletí.

Žádné komentáře:

Okomentovat