úterý 28. června 2022

Rozchod

 Vyčkávám.

V teplé tmě hluboké noci.
Se zavřenýma očima.
Snad zaslechnu ozvěnu kroků
co nesou tě domů.
K nám.

Déšť zmáčel tváře, zamlžil zrak.
V hrudi mne bodají včerejšky.
Lži, které jsi vykládal.
Klamy, které jsem žila.
Činy, jimiž ses vysmíval.
Kdy jsem se dočkala pravdy?

Slyším smích a křupání štěrku
pod podrážkami cizích.
Otevřenými okny do tepla noci,
jak tlukot srdce se nese ulicí
pleskání nahých stehen,
přerývaný dech a sténání tmy.

Srdce mi krvácí.
Ten hlas nebyl tvůj
a vzdechy nejsou mé.
Už tady nejsi.
Výčitky pohltí čas.
Pláč už neskrývám.

Žádné komentáře:

Okomentovat