Parte

Jsme ještě mladí na život,
však smrt už řady kosí,
svou čepel ostře zatíná
a smutek k srdcím nosí.

Jsme ještě dětmi rodičů
do dětství utíkáme,
škoda že stále častěji
se s nimi nepotkáme.

Jsme ještě mladí na lásku,
svůj život milujeme
jenže s každou vteřinou
se mu vzdalujeme.

Jsme ještě krátce na světě,
leč čas byl odepřen.
Jsme jako kvítek poupěte,
předčasně utržen..

Jsme ještě mladí k umírání,
však jediné je nehynoucí.
To když nás k sobě přivolá
uhasne jiskra v nás planoucí.