pondělí 23. června 2014
Hrobka
V pokoji z temného kamene,
na posteli z ebenu,
s nebesy z rudého saténu,
tam jednou má hlava spočine.
Na dveřích z mramoru
nápis je ze zlata.
Jen jméno bez data.
Výhled má k obzoru.
Na prahu Anděl smutně stojí.
Hoří tam svíčka místo zvonku,
břečťan vine se po záhonku
a v noci světlušky se rojí.
Mám ráda jejich světýlka
a západ slunce, planoucí
na křídlech Anděla.
I jeho slzy kanoucí.
Břečťanem skrytá docela
tam leží moje postýlka.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat