pondělí 23. června 2014

Hrobka


V pokoji z temného kamene,
na posteli z ebenu,
s nebesy z rudého saténu,
tam jednou má hlava spočine.

Na dveřích z mramoru
nápis je ze zlata.
Jen jméno bez data.
Výhled má k obzoru.

Na prahu Anděl smutně stojí.
Hoří tam svíčka místo zvonku,
břečťan vine se po záhonku
a v noci světlušky se rojí.

Mám ráda jejich světýlka
a západ slunce, planoucí
na křídlech Anděla.
I jeho slzy kanoucí.
Břečťanem skrytá docela
tam leží moje postýlka.

Žádné komentáře:

Okomentovat