úterý 25. února 2014

Ráno



Neutěšené minuty tikající v hodinách,
kostelní zvony odbíjí další ráno.
Probouzím se v cizích peřinách,
vím však komu říkám ano.

Zářivě bílá s popraškem skořice
a podmanivou vůní zimolezu.
Koupu se v paprscích měsíce
na tváři osamnělou slzu.

Vlastním dechem si zahřívám dlaně,
zebe je spadlá jinovatka.
Ulétly v kvapu, ustrašeně,
sýkorky od krmítka. 

Noc na západě zvolna zapadá,
vítr rozfouká ji do všech stran.
Šeptám jak moc Tě mám ráda,
odpovídáš mi tichým "Zůstaň..."

Žádné komentáře:

Okomentovat