čtvrtek 19. prosince 2013

Sami spolu

Utopení v noční tmě
za ruce se držíme.
V zmrzlých uších srdce buší.
Víme, že už kdekdo tuší.

Nádech, výdech a pak znovu
a pár zbožných přání k tomu.
Prsty tisknou dlaně blíže.
Z oblak k zemi táhne tíže.

Zítra sic nás spatří den,
rozplyne se krásný sen
a vše pěkné co tu máme
v davu těl si rozdupáme.

Na padrť a na prach
až mám o nás strach.
Co svírá plíce, oči, ústa.
Přála bych si s tebou zůstat.

Vrať se tmavé slunce denní
v zem, kde vládne zapomnění.
Nech osvítit je matkou lunou,
ať v jednu duši zase splynou.

Žádné komentáře:

Okomentovat