původní
verze: 2005
a
než dozněla věta ztratil se v davu.
Ve
svých myšlenkách teď nemám klid.
Lapám
po dechu, chci se v nich utopit.
Dotekem
měkkých rtů na mé ruce,
otevřel
mi oči a zabral srdce.
Mám
pocit, že bez něj nelze žít.
Je
mé slunce, můj noční luny třpyt.
Pouhým
pohledem mi protnul duši,
jako
když srnu zastřelí loveckou kuší.
Zabil
můj cit a zahnal strach.
Srdce
mi v hrudi bije na poplach.
Slzy
mi tečou, když vidím jej s jinou.
Trpím
osamotě svou vlastní vinou.
Sladké
děvče, očarovanou hlavu máš,
však
chceš-li své srdce celé, tak se snaž.
Žádné komentáře:
Okomentovat