Vysněná

Původní verze 2008

Proč ukrytá odcházíš

na skloncích dnů.

Kdy mě zas navštívíš

v úlomcích mých snů.

Vášeň zapomenutá.

Proklela Tě kletbou

avšak já zůstávám s Tebou.

Na světě nejsi samotná.

Pro Tebe se všeho vzdám.

Vím, v odplatu nic nezískám.

Dokud Mab neodprosíš,

svůj smutek nést musíš.

Místo očí jen sedmikrásky

zbyly z mé krásné plavovlásky.

Tvoje horké slzy za pár chvil

ledový déšť z mých ramen smyl.

Z provázků spletla zákeřné sítě,

které zachytí a zadusí Tě.

A s Tebou i mé štěstí a klid.

Není, kdo by Tě mohl utěšit.

Pomalu už ztrácím sílu,

neschopen dostát svým cílům.

Před jejím hněvem se schovávám.

Ašak když pevně semknu víčka,

jako když prohodíš barevná sklíčka,

zase bezpečně v náručí Tě třímám.