Kapky

Maličká usnula u okna do zahrady,

teď zdá se jí o čarovném kraji,

kde slzy jsou jen kapkou čiré vody

a lehounce se tváří dotýkají.

Co všechno ukryješ do jediné kapky

ať už naděje nebo hořkosti.

Jak toužíš po něčí blízkosti

a všechno bys nejraději vzala zpátky.

Jak jediný okamžik mění životy.

Od radostí po všechny smutné.

Však vracet se zpátky do temnoty

je někdy nevyhnutelně nutné.

I naděje se ukrývají v jediné ze slz

té prolité z lásky a od srdce,

pevného jako středověká tvrz.

Životní síla každého mládence.

Slzy nechtěj setřít, nejsi lehkým vánkem

jež slabě zrůžovělá líčka polechtá.

I letmý dotek otřese jejím spánkem.

Teď tiše, myslím že už procitá...