Jantarová

Zářivý pohled skrz modré slzy

a vášní roztrapený dech.

Pevné obětí, nejsme si cizí.

My dva letíme na křídlech.

Perutě rozčechrané úsvitem

snažím se vyrýt si tvou tvář.

Má kůže pokropená tvým potem.

Oknem klouže jantarová zář.

Skrz zavřená víčka vnímám tvůj pohled,

jako by jsi se snažil vzpomenout.

Prosím, jen na mě neber ohled.

Touha nechce lehce pominout.

Probuzení bolí ze spousty důvodů.

I ty budeš jedním z nich.

Vždy bojím se ranních odchodů,

jejich divných pohledů strnulých.

Polibek do vlasů a úsměv něžný,

až se mi z něj zatajil dech.

Oči jsou veselé a pohled teskný.

Znovu bys chtěl letět na křídlech.