opřená o zem ve
svém domě.
Před očima všech
dělat pitomce,
sám sobě pro
smích. Už ležíš v rově.
Své ženě pro pláč
leda za peníze,
i děti spíš
navštíví pyramidy v Gíze.
Byl jsi jim chlapče
na obtíž po celé dlouhé roky.
A teď jsi vlastně
ještě víc, když čekají na úroky.
Nikdy jsi neměl
zmáčknout spoušť.
Víš že je tě
škoda?
Však ruku vztáhnout
na pomoc,
to nepřežila by
dnešní doba.
Je prázdné křeslo
kožené
za stolem s whisky
ve sklenici.
Ve starém krbu
čerstvě zatopené
Popel z doutníku
stále doutnající...
Žádné komentáře:
Okomentovat