Hazardérka

Ztracené naděje a oči pro pláč,

na prstech prach a na srdci šrám.

Hoří můj jediný nosný trám.

Jsem poražený hazardní hráč.

Jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná.

Na krku visí mi žeton pro štěstí.

Stojím shrbená na prahu rozcestí,

žádná z pěšin není vyšlapaná.

Ze spaní na seně mám sennou rýmu,

pod hlavou klubko hadů a štírů,

přikrytá křídly hladových netopýrů.

Přestávám rozumět malému šprýmu.

Zraněná úsměvem každého z nich,

smutně stojící nad srázem.

Jediný krok a padám na zem,

z mých úst vychází šílený smích.

Osamocená v tisícihlavém davu.

Nevím kam jít. Nemám kam uniknout.

Mé svíci života dohasíná knot.

Nejsem připravená opustit mámu.

Rozumné myšlenky se ztratili v záplavě vizí.

Nevím co je čirá pravda a co lež.

Jsem uzamknutá v strašidelnou věž.

Pro všechno na světě! I sobě jsem cizí.

Nepřítomně bloumám v kruhu.

Čemu věřit? Sobě nebo jí,

té o které pořád sním.

Nemám na to odvahu.

Ztracené naděje a oči pro pláč,

na prstech prach a na duši šrám.

Dohořel poslední nosný trám.

Jsem poražený hazardní hráč.

Jedna kapsa prázdná a druhá vysypaná.

Z krku zmizel můj žeton pro štěstí.

Vzlykám na cestě, přede mnou rozcestí

Žádná z nich nikdy nebude vyšlapaná.