Manon

pro Elizabeth

Zmatené lichotky potulných hostů,

naslouchám tiše starým příběhům.

Zvonivý hlas odražených snů

o Manon, růži ztracené v pradávnu.

Shrbený stařík vypráví pohádky,

jež zdají se nepříliš pravdivé.

Stříbrných dnů vznešené památky.

Povídky více než strašlivé.

Jsme ochočení státností,

a tupou vírou v pravdu,

kdy ženem lásku v krajnosti,

pak nabijem si bradu.

Žvanil, jež váží si každého slova,

a přece vždycky pravdu má.

Zážitky vypráví zas a znova.

V kabátu smůlu, však život zná.

Tvrdá pravda a drsné sny.

Ó Manon, Tobě lásku vzdal,

zasvětil Ti všechny své dny,

jen s Tebou si život přál.