Proroctví

k Dcerám Lesa

Šerá duha ze stínů slunce,
hvězdy hlídající svůj stříbrný zrod.
Oblačné výše nedosáhneš lehce.
Nestáčí vytasit svůj štíhlý kord.

Hučení vody padající z nebes.
Ukrytí pod krovem skal.
Prastarý slib příjde na přetřes.
Proud chladného deště neustal.

Zmizelá skutečnost chrabrých srdcí,
jimž i pravěký úctu vzdal,
přežije v jediném luku a koženém toulci.
Jen on se smrti nevydal.

Nalezne královnu a vzdá svůj hold.
Založí požár v říši srdce.
Na nepřítele vztáhne kord.
Tak dí ta, jež letopisy píše.

Na křídlech věčnosti svou zemi spasí,
vytrhne trn z ohonu draka.
Ač ztracen bez zraku, lásku spatří,
v té, jejíž srdce dlouho jej láká...