Citová

Rezavé ostří padlých těl.
Motýl, který ti uletěl,
a opar visí nad krajinou dne,
jak krajka se v záhybech pne.

Postrčená skrz chladný vody proud.
Chci spát, bledým snům uniknout.
Krást verše ze rtů potoka.
Tvář nespatřit ani jednou do roka.

Srdce opatřit pavučinou stínů.
Nahlas se smát a tiše propadat splínům.
Vždy plavat proti proudu řeky.
Truchlivě svírat své zmučené skřeky.

Uzavřít city za klec z paprsků.
Provrtat paměť a zachytit šrouby.
Naposled strčit hlavu do trouby.
Oslněná září s tisíci záblesků.