Múza

Jsi mou věčnou múzou,

po celá pokolení,

a nikdo s tebou není v klidu.

I horské ticho změníš ve skučení vichru.

Jsi odrazem skal,

mým rozháraným citem.

Jsi rozbouřeným mořem.

Pro tebe vidím dvojitě.

Jsi klišé bílých andělů,

a láska černých vrán.

Jsi bránou cizích světů,

skrz tebe unikám.

Jsi oblačná záře,

za třpytu hvězd.

Labuť na obloze.

Chtěla bych se vznést.

Začátek mého smutku

a konec mého štěstí.

Předobraz mé zkázy,

s nejstrašnější pověstí.

Jsi zrcadlo mého žití,

bránou do neznáma.

Jsi síť, která mě chytí,

a já už nejsem sama.

Kniha netušených možností,

pítko malých vrabců.

Trním vystlané lože.

Boj na ostří nože.

Jsi věčným světlem paprsků,

a ranní rosou v trávě.

Pramenem vlasů s tisíci odlesků.

Životem probuzeným právě.

Krupobití a povodeň,

jsi dravý živel vody.

Já planu jako pochodeň,

přehlížím tvé vady.

Jsi smyslem mého bytí,

jedinou múzou věků,

s krásou lučního kvítí

a tónem kostelních varhan.