Abstinent

Natažená v polospánku 

Obracím druhou třetí stránku 

Přikrčená v polostínu 

Nahlížím do života splínu. 

A pak se vracím zase zpátky 

Pro špatné konce i začátky. 

Jako silný dekadent, 

Pročítám Velký testament. 

Svou vlastní Závěť píšu na sklo 

A přeju si by mé srdce sluncem zaschlo 

Což nezabere víc než den či dva 

Síla krve v něm dávno vyschla. 

Láska v něm není ve vězení 

A chtíč nevyplouvá po setmění 

Jen nuda strašná a tklivá 

Se pod stěnou ze svalu skrývá. 

Mé prsty buší do klapek piána 

A ty se ptáš co dělá pijana 

Z té dívky vždy tak milé 

Co mívala cíle ušlechtilé. 

Já stále dokolečka říkám vám, 

Že na světě nikdo není sám. 

A že nic není bez příčiny 

Zamyslete se nad svými činy. 

Kdo ublížil té milé holce 

Co jezdívala na tříkolce 

A chtěla býti abstinentem, 

Že zabývá se testamentem 

A zdá se býti dekadentem.