Jsem v kleci
a její mříž mne tlačí do páteře.
Je stísněná.
Žadoním, aby otevřeli dveře.
Nikdo tak nečiní.
Asi nemají klíč.
Jsi v kleci
a její zámek už je zrezlý.
Tak dlouho
ven do světa jsme nevylezli.
Sedíme v ústraní
a svět uhání pryč.
Je v kleci
a naše sny nám rozmlouvá.
Je můj, je tvůj,
strach ze života namlouvá
nám do myšlení.
Hrůzou klidně křič.
Jsme v kleci
a otevřít si nechcem.
Strnulí,
nikdy se z místa nehnem.
Zavření
mezi zprohýbanou tyč.
Žádné komentáře:
Okomentovat