Uzavřu ji do
lahvičky, aby nezmizela.
Tvůj dech –
upomínka, že stále spím.
Už ta myšlenka mne
rozechvěla.
Do křídel nočních
motýlů se zahalím,
na jejich kůži
sepíšu verše čtivé.
Nahlas předčítat
nechám Tě.
Najdeš mne pod nimi
i v čiré tmě.
Až objevíš
poslední rým
milovat si Tě dovolím.
milovat si Tě dovolím.
Žádné komentáře:
Okomentovat