Brutální

Už při prvním přebíhání louky se nám obalily boty bahnem,
ve žlebu jsme pak nevěděly kam zahnem.
Cesta nás vedla dál úzkou pěšinou
a za pár chvil jsme to zblbly a uhly na jinou.

Tato chyba nás stála 15 minut
o které byl časový limit přešvihnut.

Při výšlapu na Vrátenskou potkaly jsme kance
pod ní dole v údolí stopy jeleního samce.

Vyškrábat se na Kuželek stálo nás dost sil
a kdo ukryl 35ku ten nám to zkazil.
Stály jsme tam dvacet minut nevěděly kudy dál
až jsem našla cizí stopy - čert aby to vzal.

Navíc se mi za záda chytil strejda žaket

a sedřeným nártům se nechtělo běžet.

Ač jsme domů pospíchaly seč nás nohy nesly,

přeci jen jsme všechny body zpátky nedonesly.

Pomalejší čas a ztracené body,

znamenaly pro nás "jen" stříbrné hody.

Dostaly jsme bezva triko a společenské hry,

abychom si měly čím do Brutusu krátit dny.

A pak jsme se rozloučily, udělaly pá.

Zase za rok až nebudu v běhu mizerná