Na rukou krev,
tváříme se nevinně.
Slabí uvnitř,
rváči navenek.
Rozháraná duše za
tváří z kamene.
Ztracení v
myšlenkách hledáme cíl.
Náš život se v
jedinou šmouhu smyl.
Bloudíme po světě,
nikde nás nedrží.
Tam kde chcem zůstat
jsme jenom přítěží.
Ve stínech našich
strachů nám pšenka nekvete,
nejsme překrásná
růže rozkvetlá z poupěte.
Jsme líní najít
cestu, ač toužíme ji mít.
Ze strachu z
budoucnosti musíme zas dál jít.
Žádné komentáře:
Okomentovat