pátek 28. prosince 2012

Pospolu

Zaprášená smítka dechu
ve spirály motají se,
uspávají v hořkém tichu,
rozpouští se v tmavé římse.

Lehký dotyk, jako pírka,
krade myšlenky i čas.
V ústech zapálená sirka,
horký smích, krupobití řas.

Tenká nitka mezi těly.
Jsme jen loutky v kruté hře,
nic není, jak bychom chtěli,
kloužem po ledové kře.

Do snů chci se propadnout,
které nikdy neskončí.
S láskou hořící jak troud,
nikdy se nerozloučit.

V přítmí přeplněném zvuky,
pospáváme k zapomnění.
Deset prstů z jedné ruky,
schoulené jsou v políbení.

Žádné komentáře:

Okomentovat