Křivka.
Tvar
jediné linky mezi řádky z řas.
Bělostná
jak horský konipas
a
stejně sladce zpívá,
když
se ráno rozednívá.
Tečka.
Kruh
ze slov, co se blyští
jak
krystalky z ledové tříšti
rozpuštěné
pohlazením léta.
Odráží
obrázky z celého světa.
Oblouk.
Bleděmodrý
jak jarní nebe,
uklidní,
když usínám vedle Tebe,
radostí
září, hluboký a plný světla.
V
něm jsem se nikdy nespletla.
Plamen.
Rudě
tekutý, když se usmíváš,
plápolavá
jiskra, když usínáš.
Nikdy
neuhasne ani slzami,
nezničitelný
jako drahokami.
Žádné komentáře:
Okomentovat