Zimní

Ve větru prohání se tiché vločky,

miloučce padají do kaštanových vlasů.

Mrazivé jaro zvedá své ručky,

růžičky na tvářích a pálící okraje rtů.

Rozkvetly kvítka na koncích větviček,

jsou plné bílé mrazivé něhy.

Vanilková vůně sněhu a stopy slziček,

jiskřivé stezky stop pro liščí běhy.

Počmáraná odpoledne zastuzených úst,

pohádkově bílá a zázračně krásná.

Pod nimi zem sama zapomněla růst,

i ve svém spánku je přešťastná.

Ztichlé aleje stromů, čeří klidnou vodu,

peřeje sněhu, vůně pryskyřice.

Pocukrovaná kůže podzimu.

Na nebi bílý srpek měsíce.

Modravé šero a slunce svítí,

Poslední vločky jemně kloužkou k zemi.

Na stráni proráží jarní kvítí

je předsevzetím vadnoucí zimy.