z
nich každý štěstí rozsévá.
Záblesky
stříbra na dně rybníků,
kouskem
radosti, když srdce zazpívá.
Analogie
statečných květů,
co
rostou uprostřed zimy.
Paprsek
světla, jež projde stíny
a
zmizí až na konci světů.
Hvězda
vlasatice ve kterou věřím,
ač
ji nikdy nemohu spatřit.
Hořící
meteor, co voní přáním.
I
když se nesplní, je třeba věřit.
Naděje
na
dně
skleničky
s
jedem.
Vědomí,
že po srpnu není leden.
Záblesky
září skrz širé světy,
jsou
částí skládanky i holé věty.
Žádné komentáře:
Okomentovat