Orienťácká

Na páté pípnutí běžíš jak o život,

skláníš se, hledáš se, utíkáš dál.

Stromy se míhají, nevnímáš přátele,

zase být v klidu, to by sis přál.

Adrenalin stoupá, když poprvé pípneš,

vidíš jen černé a zelené fleky.

Kde je ten šutr? Snad to nepíchneš.

Dalšímu terčíku běžíš v ústrety.

Na co jdeš? Nevím! A víš aspoň kam?

Není čas, nevidíš?! Snažím se vyhrát!

Má být na skále. Vzhlednu. Až tam?

To se jim na to můžu vysrat.

Mapu máš v zubech a těžko dýcháš,

horký vzduch vaří tvé mozkové závity.

Zatáhla se bouřková mračna, začíná krápat.

Kašlu vám na slovinské závrty!!!

Na osmičku to beru oklikou,

aspoň nebudu packat přes klacky.

Dvanáctka bude za tou skalkou...

za TOHLE budou lítat facky!

Konečně slyším speekry v cíli.

To už to bude jenom chvíli.

Tam za tím MALÝM kopcem.

Zapípám a bude po všem.